19. ročník konference Systémová integrace 2011

Motto letošního ročníku: „Role ICT při zvyšování konkurenceschopnosti firem a státu“

Praha, Žofín, 6. - 7. června 2011

Programová témata konference

Témata přednáškových bloků

Konkurenceschopnost ČR a služby veřejné správy

ilustrace Úroveň služeb veřejné správy v ČR je v řadě analytických studií označována za jednu z hlavních bariér zvyšování konkurenceschopnosti ČR – služby veřejné správy nejsou jasně definovány, standardně provozovány, nejsou známy jejich náklady, nemají standardizovanou a integrovanou ICT podporu atd. Blok je zaměřen na cesty zvyšování efektivity a transparentnosti služeb veřejné správy a na posouzení alternativ efektivní ICT podpory těchto služeb.

Klíčové otázky/témata bloku

  • Role veřejné správy v konkurenceschopnosti ČR, stav v ČR a srovnání s jinými zeměmi
  • Politika státu v oblasti řízení konkurenceschopnosti, řízení služeb veřejné správy a v oblasti sdílení dat a poskytování dat
  • Vliv legislativy na efektivnost služeb veřejné správy
  • Definice služeb veřejné správy a jejich ICT podpory
  • Standardizace, centralizace služeb a jejich ICT podpory
  • Analýza procesů zajišťující služby a jejich optimalizace
  • Dekompozice procesů a služeb organizací veřejné správy z pohledu vlivu na ICT architekturu (komoditní funkce jako personalistika, účetnictví, nákup, údržba, CRM versus specifické funkce jako e-preskripce nebo státní maturita),
  • Klíčové ICT aplikace na podporu služeb veřejné správy (na úrovni státu, na úrovni územní samosprávy)
  • Využití Cloud Computingu (SaaS, PaaS a IaaS) při ICT podpoře služeb
  • GIS a geodata ve veřejné správě
  • Řízení provozu služeb, vč. monitoringu a vyhodnocování
  • Náklady služeb – plánování a controlling
  • Návratnost investic do ICT v prostředí veřejné správy

Enterprise Architecture a její inovační potenciál

ilustrace Jestliže rolí vrcholového managementu je promítnout záměry firem a trendy do podnikové a navazující informační strategie, pak úkolem architektů podnikových informačních technologií a systémů je vytvořit ve všech souvislostech provázanou koncepci převádějící cíle do proveditelného řešení nazývaného nejčastěji pojmem Enterprise Architecture (EA). Blok se orientuje na představení inovačního potenciálu EA nejen v její základní business rovině, tj. při dosahování souladu byznysu a ICT, ale poukazuje na využití EA i v přímo navazujících aplikačních, informačních a technicko-technologických rovinách. Jak ukazují nejznámější přístupy k architektonickému managementu, neexistuje však ustálená norma definující přesně pojem EA a jejích vrstev. Dnes nejuznávanějším metodickým přístupem pro ICT architekty je TOGAF (The Open Group Architecture Framework). Významným metodickým zdrojem je také rodina dokumentů ISACA zaměřených do oblasti ICT Governance. Základním zaměřením bloku bude využití architektonických standardů v podnikové praxi.

Klíčové otázky/témata bloku

  • EA jako přístup k dosažení souladu byznysu a ICT
  • EA jako integrovaný pohled na podnikové ICT řešení
  • Využití EA v praxi – případové studie příležitostí při zlepšování a integraci procesů, standardizaci podnikových systémů, integraci nových a stávajících aplikací a jejich dat, řešení vazeb systémů na sdílené podnikové registry, zajištění kontinuity byznysu a informační bezpečnosti, návrhu a řízení služeb, plánování projektů a inovací IS/ICT, rozhodování o sourcingu, integrace po akvizicích a fúzích apod.
  • Zlepšování COBITem kontrolovaných procesů prostřednictvím EA
  • Role architekta a architektonického týmu – pozice v systému řízení a governance; znalosti a dovednosti; stav trhu práce
  • Praktiky při zavádění architektonického managementu do systému řízení informatiky

Aplikace a technologie strategického významu

ilustrace Konkurenceschopnost firem je z informatického pohledu ovlivňována zejména softwarovými aplikacemi. Získání konkurenční výhody typovými aplikacemi je limitováno v podstatě srovnatelnou technologickou základnou a zhruba srovnatelnou funkcionalitou standardních aplikací. Proto zákazníci při hledání vyšší kvality a výkonnosti svého informačního systému hledají takové aplikace, které budou znamenat co nejvyšší přidanou hodnotu ke zmíněnému standardu. Otázkou pak je, jak tyto aplikace definovat a najít, jak je efektivně implementovat a zejména je pak co nejlépe využít pro naplnění cílů vlastní firmy.

Klíčové otázky/témata bloku

  • Vývoj a stav nabídky a poptávky po různých typech aplikací na ICT trhu, pozice ČR ve srovnání s ostatními státy
  • Priority investic do informatiky dle sektorů ekonomiky a velikosti firem, výsledky celosvětových průzkumů i průzkumů realizovaných v rámci ČR
  • Způsoby nalezení oblastí v organizaci pro implementaci strategických aplikací
  • Strategické aplikace veřejné správy (registry, datové schránky apod.) a jejich dopad do komerční sféry
  • Specifické implementační a provozní nároky a rozdíly dle jednotlivých typů aplikací
  • Aplikace pro zajištění komunikace a kooperace s partnery – elektronické podnikání, mobilní aplikace, řízení vztahů k zákazníkům, dodavatelům a partnerům
  • Analytické a plánovací aplikace – řízení výkonnosti firmy, business intelligence, competitive intelligence, customer intelligence, dolování dat apod.
  • Případové studie implementací a užití aplikací strategického významu a jejich dopady na konkurenceschopnost a byznys model firmy (strategické efekty, změny procesního modelu, změny kompetencí)

Řízení informačních aktiv, jejich rizik a kontinuity

ilustrace Kontinuita podnikání je jedním z nejdůležitějších parametrů informačního systému. V dnešní ekonomice jsou mnohé podnikové procesy přímo závislé na správné funkčnosti informačních technologií. Proto je nezbytné zaobírat se potenciálním výpadkem IS/ICT, plánovat postupy v situaci, kdy k němu dojde a plánovat, zadávat a navrhovat IS/ICT tak, aby obnova v případě výpadku byla adekvátní tomu, co podnik snese z hlediska ceny, času obnovy či možné ztráty dat.

Klíčové otázky/témata bloku

  • Stav BCM a srovnání s ČR
  • Bezpečnost a její vliv na BCM
  • Zkušenosti z realizace
  • Jakými způsoby provázat požadavky na kontinuitu podnikání s konkrétními parametry služeb informačních systémů a s technickými parametry informačních technologií.
  • Souvislosti BCM a ITSCM s aktuálními trendy architektur (privátní podnikové cloudy, IaaS).
  • Jak přistupovat k řízení kontinuity? Jak spojit BCM a řízení rizik? Jak provázat řízení kontinuity podnikání a řízení kontinuity služeb informačních systémů?
  • Jak řešit governance kontinuity podnikání v koncernu?

Cloud Computing: Příležitosti a výzvy

ilustrace Cloud  computing  je nový přístup k řešeni podnikové informatiky, který zahrnuje SaaS (Software as aService),  PaaS (Platform as a Service) a IaaS (Infrastructure as  a  Service).  Odbornici tvrdí, že cloud computing bude mít  významný vliv na podnikovou informatiku, ale z hlediska koncových uživatelů zůstává řada nevyřešených problémů.  Tento blok se bude věnovat diskusi příležitostí a výzev cloud computingu se specifickým zaměřením na situaci v České republice.

Klíčové otázky/témata bloku

  • Jaká je současná míra přijetí cloud computingu?
  • Které průmyslové oblasti vedou v přijímání cloud computingu?
  • Které cloud computing aplikace jsou nejpopulárnější?
  • Jaké jsou skutečné přínosy cloud computingu a jaké metriky lze použít pro jejich měření?
  • Jaké jsou hlavní překážky přijetí cloud computing, jak z globálního pohledu, tak z lokálního pohledu Ćeské republiky?
  • Jaké nové podnikatelské modely jsou podporovány cloud computingem?
  • Jaká kriteria zvolit pro výběr řešení a poskytovatelu cloud computingu?
  • Jak propojit (integrovat) aplikace (a další ICT zdroje) poskytované různými formami, tedy v místě, outsourcingem nebo v cloudu, do jednotné podnikové architektury?
  • Jaké jsou současné trendy a očekávaný budoucí rozvoj cloud computingu?

Právo a IT

ilustrace Právní prostředí a vývoj legislativy významně ovlivňuje nejen trh, ale samozřejmě i fungování subjektů na trhu ICT. Technologie přinášejí stále nová řešení,  ale současně otvírají celou řadu právních problémů, které nejen že nemají jasné řešení v současném právním řádu, ale dokonce ukazují řadu problémů , u kterých je třeba právní řešení teprve hledat. Pro účastníky smluvních vztahů jak na straně podnikatelských subjektů, tak na straně např. veřejné správy tato situace trvale přináší rizika. Blok se snaží na tato rizika nejen upozornit, ale také nabídnou možné varianty řešení a to v souvislostech. Klíčové otázky byly voleny tak, aby nejen pokrývaly nejaktuálnější oblasti ICT, ale aby také korespondovaly s tématy ostatních bloků.

Klíčové otázky/témata bloku

  • Právní problémy Cloud Computingu   
  • Komplexní kybernetická bezpečnost
  • Aktuální právní problémy elektronické komunikace  
  • Klíčové problémy práva ICT ve veřejné správě (překážky elektronizace a sdílení zdravotní dokumentace apod.), porovnání s okolními zeměmi
  • Evropské a globální projekty elektronického řešení sporů

Sociální síť IT odborníků, univerzit a firem

ilustrace Blok je organizován v rámci projektu OPVK SoSIReČR – Sociální síť informatiků v regionech ČR. Spolupráce mezi praxí a akademickým sektorem je po řadu let uváděna jako jeden z problémů konkurenceschopnosti České republiky. Cílem toho bloku není dlouze diskutovat důvody tohoto stavu, ale spíše se zaměřit na způsoby či nástroje, které by mohly danou situaci v oblasti ICT zlepšit. Budeme hledat, jak v této oblasti lépe využít existující či připravované programy podpory (TAČR, MPO, Czechinvest a další) nebo jak pro tento účel využít moderní technologie (sociální síť informatiků ČR apod.). Z věcného hlediska se zaměříme na vytipování oblastí, ve kterých bude spolupráce univerzit a praxe nejpřínosnější (profily absolventů, tvorba rozsáhlých týmů, společných firem apod.).

Logo

Klíčové otázky/témata bloku

  • Jak tvořit proaktivní týmy z univerzit a podniků pro řešení rozsáhlých problémů s použitím ICT (např. tendr USAF, nebo IS dálnic ČR, veřejné zakázky, projekty ve veřejné správě) nebo pro řešení strategických vědeckých úloh (např. pro EU 7RP)
  • Jaký bude ICT odborník budoucnosti, co se změní v jeho práci, jaké znalosti a dovednosti bude nově potřebovat? Co pro to mají udělat univerzity?
  • Jaké služby poskytovat ICT komunitě v ČR (univerzitám a podnikům) tak, aby se rozšířila jejich spolupráce?
  • Jaké informace by potřebovaly univerzity od ICT praxe a jaké zase ICT praxe od univerzit?
  • Výzkum, vývoj a inovace z hlediska potřeb a spolupráce škol a firem.
  • Aktuální situace na poli podpory spolupráce univerzit a praxe z pohledu státu (grantové programy TAČR, MPO atd.)
  • Aktuální stav spolupráce ve výzkumu – mezinárodní srovnání
  • Moderní technologie na podporu spolupráce univerzit a praxe
  • Výuka z hlediska potřeb a spolupráce škol a firem

Presentace nejlepších projektů ICT oceněných v soutěži „IT projekt roku“.

ilustrace Blok bude věnovaný vítězným projektům 8. ročníku soutěže IT projekt roku 2010, kterou spolu s partnery organizuje Česká asociace manažerů úseku informačních technologií (CACIO). Cílem soutěže je ocenit nejlepší projekty vývoje a zavedení informačních technologií, pečovat o jejich mediální prezentaci a tím trvale zvyšovat prestiž, kvalitu a přínosy IT projektů. Každým rokem je vyhlášeno osm finalistů a jeden až tři vítězové bez uvedení pořadí. Nad 8. ročníkem soutěže převzal záštitu premiér Petr Nečas.

Tématy programu konference se snažíme napomoci managementu v podnicích a veřejné správě zvýšit výkonnost organizace s podporou informačních technologií. Jejich výběr je volen tak, aby co nejlépe odrážel tíživé problémy, které manažeři v praxi v současnosti řeší.

Zvyšování výkonnosti organizace – metody, nástroje, zkušenosti

Zvyšování výkonnosti a efektivnosti organizace je cílem každého manažera, ne každý je ale při plnění tohoto cíle úspěšný. Tematický blok se zaměří na „best practices” v této oblasti a na zkušenosti podniků, které je využily.

  • Které podnikové procesy a jejich činnosti prioritně zlepšovat?
  • Jak určit reálné možnosti zlepšení procesů v krátkodobé a v dlouhodobé perspektivě?
  • Na které procesy a činnosti zaměřit podporu IT?
  • Jaký vliv může mít IT na změnu modelu podnikání?
  • Jak postupovat při transformaci procesu?
  • Jak odhadnout, resp. změřit efekty, které organizaci zlepšením vzniknou?
  • Jak využít operační programy ČR pro zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti organizace?

Zvyšování výkonnosti veřejné správy ve vztahu k podnikům a občanům

  • Jaké jsou vize, cíle a priority České republiky pro informační společnost a eGovernment v příštích pěti letech?
  • Jak zefektivňovat služby veřejné správy k podnikům a občanům s využitím IT? Co jim tyto služby přinesou?
  • Kde hledat současné rezervy a problémy v efektivním využití IS/ICT při zvyšování kvality veřejné správy?
  • Jak poznáme, že jsme dosáhli, čeho jsme chtěli aneb jaké metodiky hodnocení, metriky a benchmarky lze použít?
  • Jsou standardizace, centralizace a outsourcing IT služeb vhodné cesty zvyšování výkonnosti veřejné správy?
  • Jaké změny a postupy se osvědčily v jiných zemích EU?

Řízení podnikové informatiky, IT Governance a audit informatiky

Kvalita řízení podnikové informatiky ovlivňuje efektivnost a kvalitu poskytovaných IT služeb mnohem více než použité technologie. Přístupy k řízení podnikové informatiky musí respektovat především velikost organizace a složitost jejího informačního systému. Uplatnění inovovaných de facto standardů pro řízení informatiky (posledních verzí ITIL a COBIT) je jednou z cest řešení.

  • Jaké jsou současné hlavní problémy řízení podnikové informatiky u velkých, středních a malých podniků a jak je řešit? Jak efektivně řešit řízení informatiky na úrovni malých a středních podniků?
  • Jaká je praxe investičního managementu v IT? Jak stanovit návratnost projektů v IT a řídit hodnotu těchto projektů s efekty mimo IT?
  • Kde hledat hlavní přínosy v uplatňování de facto standardů ITIL, resp. COBIT při rozvoji řízení podnikové informatiky?
  • Jak zjistit přiměřenost nastavené úrovně zralosti informatiky?
  • Proč provádět resp. neprovádět interní a externí audity informatiky?
  • Jak měřit efektivitu práce zaměstnanců – IT odborníků při poskytování IT služeb?

Sourcing a smluvní vztahy při zajišťování IT služeb

Rozhodování o tom, které IT služby a které IT zdroje zajišťovat vlastními silami organizace a které nakoupit u externích poskytovatelů patří mezi strategická rozhodnutí, která mohou mít významný dopad na efektivnost a plynulost podnikání, resp. zajišťování výkonu veřejné správy.

  • Jaké existují varianty sourcingu a jaké jsou jejich kritické faktory úspěchu? Kdo a jakými metodami má vybrat nejvhodnější variantu?
  • Jaké jsou klíčové právní, ekonomické, technologické a psychologické otázky outsourcingu?
  • Jak hodnotit kvalitu a efektivnost externě poskytovaných informatických služeb oproti interně zajišťovaným?

Zajištění infrastrukturních služeb formou pronájmu

Se zvyšujícím se rozsahem a složitostí IT infrastruktury rostou organizacím problémy se zajišťováním výkonnosti, spolehlivosti a škálovatelnosti IT infrastruktury. Stále vyhledávanější možností řešení je jedna z variant outsourcingu - pronájem celé IT infrastruktury od externího poskytovatele.

  • Jaké jsou výhody a rizika pronájmu IT infrastruktury?
  • Jaké spektrum infrastrukturních služeb je součástí nabídky poskytovatelů na současném IT trhu?
  • Jaké jsou zkušenosti zákazníků s pronájmem a jakých finančních a dalších efektů dosáhli?

Byznys příležitosti, které přinášejí nové technologie a nové modely dodávky aplikací

Pokrok webových technologií a servisně orientované architektury přinášejí nové možnosti v oblasti outsourcování firemních aplikací, a stává se tak přirozeným pokračovatelem populárního trendu ASP, resp. Software as a Service. Rozšiřuje se množství aplikací, které je dnes možné plně přesunout mimo činnosti vykonávané firmou. Zdokonalené webové služby, které nahrazují dosavadní funkcionalitu desktopových aplikací, se začínají prosazovat již i ve velkých korporacích. Důsledkem těchto trendů je snížení komplexity firemních informačních systémů, nižší celkové náklady a vyšší flexibilita při nasazování firemních systémů. Zároveň se rozšiřuje možnost přístupu k firemním datům z mobilních zařízení a zjednodušuje se sdílení dat mezi spolupracujícími komerčními subjekty. Díky těmto faktorům se výrazně zvyšuje užitná hodnota firemních informačních systémů.

  • Které charakteristiky WEB 2.0 a SOA nabízejí největší byznys efekty?
  • Existují efektivní alternativy k internímu provozu a správě podnikového IS?
  • Jaké služby na trhu hostovaných ERP a kancelářských systémů se již nabízejí?
  • Sníží se využitím těchto možností celkové náklady na IT v podnicích? O kolik?
  • Jaké výhody bude pro firmy znamenat zjednodušená spolupráce nad dokumenty a vyšší mobilita zaměstnanců?

Příležitosti a hrozby globalizace

Kvalita informatických služeb a jejich využívání je určována nejen technologiemi, ale také globalizací a komplexem dalších faktorů – organizačních, personálních, psychologických a legislativních. Úspěšnost řešení těchto problémů má přímý vliv na výkonnost organizace.

  • Hrozby globalizace a jejich možná řešení (nedostatek energie, kybernetický terorizmus,…)
  • Jaký vliv má globalizace a globální problémy na kvalitu a efektivitu informatických služeb?
  • Které zákony a předpisy mají v současnosti největší vliv na využití IT v organizaci?
  • Jak stav na trhu práce s IT odborníky ovlivňuje strukturu a efektivitu informatických služeb?
  • Jak řešit psychologické aspekty spolupráce v multinacionálních týmech a spolupráce byznys – informatika?

Elektronické informační zdroje a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti organizací

Současné tržní prostředí je determinováno velkým počtem dynamicky až překotně se měnících proměnných. Úporná snaha o konkurenceschopnost proto vyvolává stále se zvyšující poptávku po specifických znalostech a metodách pro úspěšné vedení konkurenčního boje, které využívají nejvyspělejší informační a komunikační technologie a které v souhrnu nazýváme Competitive Intelligence. CI, i přes významné postavení ICT, představuje svým zaměřením na vnější prostředí, interdisciplinární obor, který vyžaduje odborníky s odpovídajícím vzděláním, zaměřené spíše na „soft faktory“ s intuitivním a vysoce kreativním myšlením.

  • Jak se včas dozvědět všechno o tom, co dělá a hlavně co chystá naše konkurence?
  • Jak průběžně získávat relevantní informace o našich obchodních partnerech?
  • Jakými metodami efektivně vyhledávat, shromažďovat a hlavně analyzovat tyto informace a hlavně jak tyto informace využít pro zvýšení naší konkurenceschopnosti?